MÁME DEVĚT VIŽLÍCH HOLČIČEK!

15.4. 2007 SAMÁ HOLKA
Sáře se v noci ze soboty na neděli narodilo 8 (slovy osm) vižlích holčiček. Kamarádi z matfyzu nám bystře spočítali, že pravděpodobnost takového složení vrhu je 0.4 procenta - tedy asi 1:250.
Když se po dalších třech hodinách za poněkud vypjatějších okolností narodila 9. (slovy devátá) vižlička, pravděpodonost úkazu jsme už raději nezjišťovali.

FOTOGALERIE. Podívejte se, jak holky přišly na svět!

Potvůrky čile piští, největší je 450 gramový macek, který se narodil za řádného přispění paničky jako poslední a nejmenší je drobeček se 245 gramy.
Všechny holky se píďalí v bedničce a Sára se o ně jako správná fena ukázkově stará (určitě četla ty knížky co si panička natahala domů). Je to docela změna. Kdo zná Sáru, ví, že chvilku posedět je pro ní docela oříšek, a teď je z ní ze dne na den vzorová, shánčlivá, ba přísná máti.
Problém nastává pouze v momentě, kdy se Sára rozhodne povstat. To jí pak ze struků mrňousové odpadávají jak bomby na Drážďany. Kupodivu se tváří dost nerozbitně.
Štěňátka zatím rozeznáváme podle barevných stužek, takže víme, že největší tuláci jsou "žluťák" se "zeleňákem," největší drsoň je "červeňák," a největší žihadlo je modrák, přezdívaná též "Tornádo Lou," což je suverénně nejmenší, ale zároveň nejmrštnější mrška.
Noc na pondělí přečkala děvčata skvěle, viditelně nám bobtnají:)

Další info co nevidět!:)

12.4. 2007 UŽ SE TO FENĚ BLÍŽÍ!
Do narození štěňátek už zbývá jen pár dní. Fena je kulaťoučká, tváří se důstojně, na procházkách kráčí na své poměry pomalým krokem a taky o poznání víc funí.:) Zatím se ale zjevně k ničemu nechystá. Sára už nicméně zabydlela bedničku, o kterou se bude - doufáme - příští dva měsíce dělit se svým potomstvem - i když gauč je přeci jen gauč. Nervózní je ale zatím hlavně panička, Sára se stará především o to, aby jí neuniklo jediné otevření ledničky. Období nechutenství zhruba před deseti dny vystřídalo období žravosti a jak se ukázalo, fena nepohrdla ani igelitovým pytlíkem. Naštěstí z ní zase po pár dnech zadem vypadl a ještě na tom vydělala - místo granulí pár dní dostávala dokonce kuřátko, rýži a mrkev.
Kolik štěňátek bude, nám stále zůstává utajené, ale protože několik našich zájemců o štěňátka nevydrželo čekání a našli si dřívější vrh, je tu teď nově docela dobrá šance, že, pokud bude štěňátek víc než šest, pro hodné pány bude ještě chlupáč k dispozici. Pro info pište na mail, nebo volejte (777-197192).

12.3. 2007 FENA SÁRA JE DEFINITIVNĚ BUDOUCÍ MATKA!
Potvrdilo se to v pátek, když se na obrazovce ultrazvuku objevila změť puntíků, o kterých veterinář dost přesvědčivě tvrdil, že jsou to zárodky štěníků. V tu chvíli to ale bylo feně úplně jedno. Jednak sama nejlíp ví, jak na tom je a druhak celá ta procedura proběhla značně nedůstojně. Položili jí na záda, což je poloha, kterou fena neprovozuje ani ve chvílích největší pohody, natož v ordinaci. Pak jí strojkem oholili kus břicha (teď jí na něj táhne) a navíc ho pomazali jakýmsi studeným gelem, aby jí mohli luxovat břich kamerou. A pak dlouze, fenu nechávaje v nedůstojné poloze "všechny čtyři hore", zírali do monitoru. Feně spravily náladu až piškoty - a to v množstvím větším než malém.
Ale stejně se rozhodla, že když je březí, tak to bude se vší parádou - takže momentálně trpí nechutenstvím - ovšem jen na granule - u šunky se jí to nestává, líně se vyhřívá na sluníčku a předstírá melancholickou náladu - ovšem jen do doby, než se objeví něco, s čím se dá házet. To zas pro změnu zapomíná, že by se vlastně měla šetřit. Panička už se ničemu nediví a jen čeká, až jí fena sdělí, že má chuť na jahody.....

15.2. 2007 JAK SE TO SEBĚHLO
Po letech dřiny s bažantíky, králíky a zajíci, po letech formování svalstva pro výstavní činnost, po zdolání stohu úředních lejster a po konečném povelu paní doktorky "Jeďte", se Sára konečně dočkala: 12.února se mohla vydat za svým ženichem! A protože Sára je fena vybíravá, vyvolila si rovnou Klubového vítěze a psa roku 2006 a hlavně úžasného pracanta Clifa ze Spáčilky. Kdo zná Sáru, ví, že je to dáma a tak si za normálních okolností nenechá od žádného psího nevychovance nic líbit - natož aby jí někdo lezl na záda:) Ale s Clifem to byla láska na první pohled - nebo spíš na první proběh! Pole rozkvetlo, měsíček vykoukl z mraků, Clif se zorientoval kde je hlava a kde ocas a za pár minut se mohlo jít k Pavlovi a Zuzce Clifovým na kafe. A protože už za dva dny byl Valentýn - svátek zamilovaných, jelo se 300 km do Přerova ještě jednou. To aby si to ti dva pořádně užili! A jestli z toho budou štěňátka "z Královských vinic" ? My pevně doufáme, že ano! Kdybyste uvažovali o tom, že byste jednoho mrňavého zrzavého neposedu chtěli mít doma - neváhejte, pište, volejte, mailujte! První zájemce už máme a znáte to - kdo dřív přijde......:)